Dezinfekční účinnost jódových barierových a bezbarierových přípravků

Jakub Klouda, Jiří Fryč, Zdeněk Konrád
Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

 

KLÍČOVÁ SLOVA: proces dojení, jódové přípravky, dezinfekce struků dojnic

 

ÚVOD :

Současný celosvětový trend zvyšování kvality potravin se týká i mléka a mléčných výrobků. Přímá závislost mezi ukazateli jakosti, nákupní cenou a možnostmi odbytu mléka vyžaduje věnovat náležitou pozornost všem faktorům, které mohou jakostní ukazatele syrového kravského mléka ovlivňovat. Jednou z nejčastějších příčin zhoršení jakosti mléka a přímých a nepřímých ekonomických ztrát chovatelů jsou mastitidy (KVAPILÍK,2000). Mléko přítomné v parenchymu mléčné žlázy je u zdravých dojnic prakticky sterilní ( KRATOCHVÍL, 1988; SEYDLOVÁ, 1995 ). Důležitou roli hraje  primární kontaminace při onemocnění mléčné žlázy. Lze předpokládat, že normálně je příspěvek infikovaných vemen do celkového počtu mikroorganismů menší než 10 000 ( CITTERBERGOVÁ, 1987 ).Přítomná mikroflóra pochází z průniku mikroorganismů ze zevního prostředí strukovým kanálkem do mléčné cisterny, tj. primární kontaminace. Zabrání-li se kontaminaci mléka, je možno ze zdravých vemen získat i pomocí dojícího stroje mléko s velmi nízkými počty mikroorganismů (KRATOCHVÍL, 1988 ) Struky dojnic mohou být kontaminovány bakteriemi z okolního prostředí, patogeny způsobujícími mastitidy a dalšími organismy, které jsou společně s dojnicemi v jejich okolí. (COOK, 2002). Do mléčné žlázy vnikají mikroorganismy strukovým kanálkem. Tento je vždy porostlý mikroorganismy, které se mohou značně lišit jak v počtech, tak i v druhovém zastoupení (GAJDŮŠEK,2002). Účinnost chemické dezinfekce závisí na počtu a druhu mikroorganismů, typu dezinfekčního prostředku, obsahu aktivní látky, koncentraci iontů,množství organických látek při dezinfekci, na stabilitě dezinfekční složky apod.( GAJDŮŠEK,2003). Některé dezinfekční přípravky na ošetření struků jsou registrovány jako „bariérové“ .Bariérové přípravky na rozdíl od bezbariérových vytváří film, který zůstává na strucích mezi jednotlivými dojeními a poskytují ochranu před mikroorganismy. Tento film vytváří přípravky, které obsahují organické polymery, detergenty a mají často nízké pH (US PATENT, 1996). 

MATERIÁL A METODY :

V průběhu roku 2006-2007 byla sledována bakteriální kontaminace struků a následný baktericidní účinek dezinfekčních prostředků pro ošetření mléčné žlázy po dojení. Sledování bylo prováděno na farmě s českým červenostrakatým skotem. Dojnice byly volně ustájeny ve slámou stlaných lehacích boxech a byly dojeny v 12 hodinových intervalech v autotandemové dojírně. Pro posouzení jednotlivých přípravků byly prováděny stěry z povrchu struků u ústí strukového kanálku.

Stěry byly odebírány:

1. Před dojením po příchodu dojnic do dojírny před toaletou struků.
2. Po omytí a očištění struků vlhkou vypranou textilní utěrkou a po dojení.
3. Po aplikaci dezinfekčního prostředku a jeho 30 minutové expozici.

Stěry byly vyhodnocovány mikrobiologickou laboratoří na celkový počet mikroorganismů (CPM) na 1cm² dle ČSN EN ISO 4833.

Dezinfekční účinnost byla sledována u :

1. A) Bezbariérového jódového přípravků s obsahem aktivního jódu 0,18 %
2. B) Bariérového jódového přípravku s obsahem aktivního jódu 0,15 %

Bylo vyhodnocováno šest různých stavů a pro každý bylo odebráno a vyhodnoceno deset stěrů. Celkem bylo provedeno 60 stěrů. Podle vyhlášky č. 290/2003 Sb. o veterinárních přípravcích a veterinárních technických prostředcích nesmí množství jódu v přípravcích (pro všechna potravinová zvířata) k ošetření mléčné žlázy přesáhnout 0,3% aktivního jódu.

Oba testované přípravky obsahovaly organickou sloučeninu jódu (PVP- jód). PVP- jód je vodorozpustný komplex jódu s polyvinylpyrrolidonem, který je používán jako antiseptikum k dezinfekci kůže ve formě roztoků z kterého se uvolňuje jód. Testované přípravky byly vyrobeny shodně, bylo pouze upravováno množství aktivního jódu. Bariérový přípravek navíc obsahoval organické polymery, které vytvářely film na povrchu struku.Tento film musel být před následným dojením mechanicky odstraněn pomocí vlhké utěrky. Přípravky byly aplikovány pomocí dezinfekční nádobky,ve které byly struky namočeny do dezinfekčního roztoku.

Volný jód byl stanoven nepřímou jodometrickou titrací odměrným roztokem thiosíranu sodného.Při provádění zkoušek na stanovení volného jódu v přípravcích se postupovalo podle ČSN 01 8003. Získané výsledky byly podrobeny statistické analýze.

VÝSLEDKY :

Průměrné hodnoty CPM jsou uvedeny v tabulce 1 a znázorněny v grafu 1. Celý soubor dat byl podroben statistické analýze. Vzhledem k variabilitě získaných dat byl pro vyhodnocení zvolen t-test.

Stěry, které byly provedeny před omytím struků ukazují počet mikroorganizmů přežívajících na povrchu struku mezi jednotlivými dojeními. Při následujících dojeních nebyly na strucích patrny žádné zbytky testovaného bezbariérového přípravků. Struky dojnic, které byly ošetřeny bariérovým dezinfekčním prostředkem po dojení, zanechaly do následujícího dojení na povrchu struku jemný film.

Bariérový přípravek vykazuje podstatně nižší hodnotu kontaminace struků a srovnání s bezbariérovým přípravkem je vysoce statisticky průkazné.

Stěry, které byly provedeny po omytí struků, jejich osušení a po dojení, vykazovaly podobné výsledky. Omytím se CPM ve všech případech snížil. Bariérový přípravek vykazuje nižší hodnotu a srovnání bezbariérovým je statisticky průkazné.

Stěry, které byly provedeny po dezinfekci a po 30 min expozice opět měly podobné výsledky. Nižší hodnoty měl opět bariérový přípravek a rozdíl hodnot byl statisticky průkazný

Tab.č.1 Počty mikroorganismů na povrchu struku

Množství aktiv. jódu	Před očištěním	Po očištění	Po dezinfekci
0,15% bariérový	10 130	4 530	90
0,18% bezbariérový	173 600	27 033	910

 

Graf 1. Celkový počet mikroorganismů na strucích dojnic při použití různých dezinfekčních prostředků

 

DISKUZE

Z výsledků vyhodnocení stěrů vyplývá, že struky dojnic, které byly ošetřovány bezbariérovým prostředkem byly před dalším dojením opětovně kontaminovány velkým počtem mikroorganismů ze stájového prostředí.

Struky ošetřené bariérovým prostředkem byly chráněny po dobu mezi jednotlivými dojeními jemným filmem. Stěry, provedené před toaletou struků ukázaly, že počet mikroorganismů na povrchu struků při použití bariérového dezinfekčního prostředku je přibližně o jeden řád nižší než při použití bezbariérových prostředků.

Omytím a očištěním struků je počet mikroorganismů redukován U struků ošetřovaných bariérovým prostředkem byla kůže struku chráněna filmem, který po odstranění zanechal kůži čistou a následné omytí a osušení bylo nutné jen k odstranění filmu. Celkové počty mikroorganismů i po omytí zůstávají rozdílné a u bariérového přípravku jsou nižší.

Z výsledků vyplívá, že jako nejefektivnější se jeví používání bariérového přípravku. Ve sledovaných podmínkách bariérový přípravek zasychal mezi 15-25 minutami a tudíž  zamezoval následnému kontaktu a průniku mikroorganismů do struku mezi dojeními.

 

Souhrn

Byla sledována mikrobiální kontaminace struků a následný účinek dezinfekčních prostředků pro ošetření mléčné žlázy po dojení. Dezinfekční účinnost byla sledována u bezbariérového jódového přípravků s obsahem aktivního jódu 0,18 % a bariérového jódového přípravku s obsahem aktivního jódu  0,15 %. Z výsledků vyplívá, že jako nejefektivnější se jeví používání bariérového přípravku, který zamezoval následnému kontaktu a průniku mikroorganismů do struků v době mezi dojeními.

 

Adresy autorů

Ing. Jakub Klouda, MZLU Zemědělská 1,  613 00 Brno
doc. Ing. Jiří Fryč, CSc. MZLU Zemědělská 1,  613 00 Brno, fryc@mendelu.cz
Ing. Zdeněk Konrád, MZLU Zemědělská 1,  613 00 Brno, konrad.zdenek@seznam.cz

 

LITERATURA

CITTERBERGOVÁ, A. : Uplatnění zoohygieny při zvyšování biologické kvality mléka.
Disertační práce, VŠV Brno, 1987, s. 92
COOK,C : Proceedings of the British Mastitis Conference (2002) Brockworth, p 51-57  Institute for Animal Health/Milk Development Council
www.iah.bbsrc.ac.uk/BMC/2002/2002%20papers/Papers%20-%20Word/pp51-57%
EVANS,A: Proceedings of the British Mastitis Conference (2002) Brockworth, p 86-88  Institute for Animal Health/Milk Development Council
www.iah.bbsrc.ac.uk/BMC/2002/2002%20posters/Posters%20-%20PDF/pp86-88%
GAJDŮŠEK, S. : Mlékařství II. MZLU Brno, 2002, s. 112 – 123
GAJDŮŠEK, S. : Laktologie. MZLU Brno, 2003, s.58, 62
KRATOCHVÍL, L., PEŠEK, M. : Mlékařství a hodnocení živočišných výrobků.VŠZ Praha, 1988, s. 125 – 145
KVAPILÍK, J.: Mastitidy a ekonomika produkce mléka In. Mléko,dojení dojírny,2000,s.201-202
MOORE,S. , PAYNE,D.: Type of antimicrobial agents In: Principles and Practice of Disinfection,Preservation and Sterilization, 2004, s.46-47
SEYDLOVÁ, R. : Sanitační prostředky. Náš chov, 1995, č. 4, s. 26
US PATENT : http://www.patentstorm.us/patents/5529770-description.html,1996
ČSN 01 8003
ČSN EN ISO 4833
VYHLÁŠKA č. 290/2003 Sb. O veterinárních přípravcích a veterinárních technických prostředcích

 

Uveřejněno v :

Sborník oponovaných článků mezinárodní vědecké konference Zemědělská, potravinářská a environmentální technika Brno 4. a 5. 6. 2008, MZLU Brno 2008, ISBN 987-80-7375-188-3